|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
|
|
Střídání a mísení kódů v interview internetové televize DVTV
Morávková, Alena ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, nakolik mluvčí v internetové televizi DVTV dodržují v jednotlivých interview spisovnou normu a za jakých okolností ji nedodržují. Chtěli jsme tak také přispět k odpovědím na otázku, zda je vhodné přemýšlet o přechodu od dosavadního pojetí spisovnosti ke standardní češtině. Během analýzy interview jsme sledovali míru výskytu nespisovných jevů, vliv role mluvčích v interview a vybraných sociolingvistických faktorů na volbu jazykového kódu. Výsledky jsme porovnávali s výzkumem jiných publicistických interview a s korpusovými daty vycházejícími z běžně mluvené češtiny. Zkoumaný materiál tvořilo 30 interview z období leden-únor 2016. Zjistili jsme, že mezi hosty se vyskytovali mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, kteří hovořili výrazně nespisovně, a poslední skupinou byli mluvčí, jejichž projev byl z hlediska výskytu spisovných a nespisovných jevů smíšený. Celkově byl však charakter textů spíše spisovný. Na základě porovnání výsledků s jinými výzkumy jsme došli k závěru, že přechod ke standardní češtině by byl předčasný, neboť mluvčí dokážou dodržet spisovnou normu a celkový charakter vybraných interview je spíše spisovný. KLÍČOVÁ SLOVA spisovnost, nespisovnost, mluvená čeština, obecná čeština, mísení kódů, mediální dialog
|
|
|
Bilingvismus ruskojazyčných imigrantů v České republice
Golubyeva, Yuliya ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Ivanovová, Darina (oponent)
(česky): Tato diplomová práce se zaměřuje na ruskojazyčné imigranty žijící v České republice, přesněji na skupinu ruskojazyčných imigrantů pocházejících z Ukrajiny, a to hlavně na jejich řečové chování při projevech v jazyce cílové země emigrace, tj. v češtině, na pozadí sociologických, kulturních a ekonomických aspektů. Práce je rozdělena do tří základních kapitol. První kapitola se věnuje stručnému popisu ruskojazyčné emigrace se zaměřením na ukrajinskou emigraci. V této kapitole jsou popsány základní vlny ukrajinské emigrace od konce 19. století až do současnosti. Cílovou skupinou této práce je ukrajinská emigrace po pádu komunistického režimu v roce 1989, kdy se jednalo hlavně o emigraci českých krajanů a o spontánní pracovní emigraci. V druhé kapitole jsou popsány základní výzkumné strategie práce a metodologie výzkumu. Pro účely této diplomové práce bylo užito hlavně postupů kvalitativního výzkumu, ale i metod kvantitativního výzkumu, přičemž výsledky kvantitativního výzkumu posloužily hlavně pro zajištění validity práce při lingvistické analýze jednotlivých respondentů. Poslední kapitola se zaměřuje na samotný výzkum, popisuje jeho průběh a výsledky, které z něj plynou. V úvodu této kapitoly je ještě stručně popsána teorie bilingvismu, dále následuje analýza materiálu získaného během...
|
|
|
Bilingvismus na sociálních sítích: užívání češtiny a angličtiny českými uživateli sociální sítě Facebook
Pilzová, Zuzana ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Cílem této práce je objasnění postavení bilingvismu na sociálních sítích prostřednictvím výzkumu užívání angličtiny mezi českými uživateli sociální sítě Facebook. Teoretická část se věnuje teoretickému ukotvení konceptu bilingvismu, komunikaci v prostředí nových médií a jejím specifikům a zasazuje téma do kontextu předchozích výzkumů a studií. Metodou kvalitativního výzkumu za použití deskriptivní analýzy textových dokumentů a polostrukturovaných rozhovorů jsem získávala data o typu bilingvismu na sociálních sítích, který jsem dále kategorizovala a dále o motivaci uživatelů. Výsledky přinesly zjištění, že bilingvismus je v tomto prostředí Facebooku jevem přirozeným a lze rozdělit na tři základní kategorie dle přepínání kódů, míšení kódů a výskytu anglicismů. Zvláštní kategorií je počítačově zprostředkovaná komunikace a její vliv na vztah jazyka a uživatele.
|
host ::
RSS.